Školní vzdělávání je moc fajn a v ideálním případě je laboratoří dospělého života. Mnohdy se však stává, že reálná spolupráce se zaměstnavatelem leckterého studenta překvapí. Ukáže se, že není "v poho" chodit tak často do práce pozdě, že se hodí používat v práci mozek a že je třeba směřovat k výsledkům své práce - ne jen čas v práci nechat plynout. A taky, že ta zmiňovaná "třicka" (tedy 30.000 čistého cash) je, coby očekávání prvního ohodnocení, obvykle tak trochu úlet.

Z někoho si rodiče vysní doktora, o jiném se říká, že roste jak dříví v lese. Další by chtěl letět do vesmíru a ostatní zas sedět v teplé kanceláři. A polovina dospělých se pak ve své současné pracovní pozici vrtí s vizí, že v důchodu se nasměrují tam, kam je cesta v mládí nezavedla. My s našimi studenty hledáme včas. Právě tehdy, když se blíží křižovatka jejich profesního startu. Velmi často si pak i neostřílený absolvent umí představit, kam by jeho kroky měly směřovat.

Mnoho absolventů dostane z více stran pestré rady jak napsat životopis, jak odpovídat na pohovorovací otázky, zda se na pohovor navonět nebo ne. Tyto rady jsou fajn, pro úspěšné zvládnutí přechodu do pracovního procesu je však třeba vědět víc. O tom, co je potřeba si připravit pro nástup, co a kde si zařídit, na co se zaměstnavatele ptát, co neopomenout ve zkušební době. Pro absolventy v tomto směru máme připravený adaptační program a telefonní linku na všechny dotazy k tématu.